Vladimír Hranáč, co–founder a CTO
1. Co děláš ve volném čase?
Rád cestuji, když je to možné a rád sportuji. Protože jezdím často na Slapy, koupil jsem si paddleboard, na kterém strávím klidně i celý den. Také rád jezdím na kole. Asi pět let jsem jezdil v bike parcích, ale měl jsem po pár menších úrazech i jeden vážnější (výlet vrtulníčkem ), takže už teď jezdím jen traily a singletracky. Mám rád taky lyže, snowboard, chodím po horách a v podstatě se nebráním žádnému sportu.
2. Jaká je tvoje oblíbená destinace a kam by ses rád podíval?
Hodně přemýšlím o Japonsku, které by tento rok pravděpodobně dopadlo, kdyby nebyl korona virus. A jinak mám rád méně cestovatelské země, ve kterých je to víc o poznávání místa a lidí, než turistických atrakcí.
Líbilo se mi v horách na Kavkazu a loni jsme byli v Africe v Ghaně, kde se mi to také moc líbilo a bylo to zase něco úplně jiného.
3. Jak ses seznámil s Jirkou?
To bylo v době kdy mi bylo 16 nebo 17 let. Můj spolužák na střední škole chtěl, abychom já a další spolužáci udělali přepadení jeho tábora. Jenže když jsme přijeli do Novohradských hor, hrozně pršelo, takže se přepadení neodehrálo. Nikde jsme tak nečekali a rovnou přijeli do tábora, kde jsem se seznámil s partou lidí, mezi kterými byl i Jirka.
Spolu jsme pak hodně cestovali, jak po Čechách tak po Evropě.
4. Jak vzniklo založení vaší společné kavárny?
Původně jsme chtěli založit internetovou kavárnu. To bylo v době, kdy už existoval .Greep a kdy jsme dělali e-shopy a webové stránky. Jednou nás ale oslovila jedna paní, která měla kavárnu, jestli bychom si u ní nechtěli založit internetovou kavárnu.
Když se kavárna připravovala, paní se rozhodla, že ji prodá a my jsme se domluvili, že kavárnu koupíme, abychom uchránili naší investici. Kavárna se jmenovala Hugo Z Hor a nakonec jsme ji měli 10 let. Byl to takový studentský kavárnobar.
5. Jak ses dostal k IT?
Cesta to byla trochu strastiplná. Dřív jsem dělal elektroniku a vysokofrekvenční techniku, byl jsem i radioamatér. Když jsme zakládali .Greep, byli jsme původně čtyři a idea byla taková, že budeme dělat mimo jiné i měřící ústřednu, hardware pro jednu společnost. Pak se to ale rychle zformovalo a měřící ústředna se dál nevyvíjela. Zůstali jsme s Jirkou sami a dělali jsme pak už jen software, linuxové servery a věci kolem podpory a vedení e-shopů a webů. Takže tak jsem se stal ajťákem.
6. Co tě baví na práci v Betsys?
Hrozně se to mění. Ještě před 2 lety jsem dával dohromady firewally a webové servery pro STS. A dnes je to zase úplně o něčem jiném. V současnosti tady je už hodně lidí a díky tomu je to více o jejich vedení a rozvoji. Také se hodně zajímám o agilní a koučovací techniky (dokonce jsem v minulém roce koučoval pět sérií s klienty a nyní využívám tyto zkušenosti v Betsysu). Jsou to všechno věci, které chci nadále rozvíjet a které mě baví.
Hlavně mě ale baví ta cesta, kdy vidím, co se dá dělat a následně s tím pracovat. Výsledky jsou u nás prostě rychle vidět. Líbí se mi práce s lidmi a obecně mě hodně baví technologie. A i když se já sám od technologií čím dál tím víc vzdaluji, jsem rád, že můžu být alespoň u toho. Můžu vidět, jak se s nimi pracuje a vidět tu dynamiku.
